Příspěvky uživatele

Přišlo by mi vážně vtipný, kdyby to byla ta samá hospoda, kde se ubytoval i Rodelm. Pod svícnem je největší tma… Ale od téhle domněnky mě zatím zrazuje fakt, že postel, kterou Rodelm popsal, nebyla teda zrovna vábná a tenhle hostinec vypadá poměrně draze.
Jinak sem tam překlep, chybka. V posledních dvou kapitolách jsem si všimla poměrně častého opakování slov (počítá se i stejný slovní základ) nebo nevhodné spojení: „vypadáš rozhodně hrozně“; „stále stál“…

Tady mám jen jednu jedinou poznámku. Jak tvrdá je měna v tvém světě? Přes pět stříbrných za oběd mi přijde totiž hrozně moc. To byl leckdy týdenní pro někoho v určitých dobách i měsíční plat… Jasně, dal si maso, ale stejně… Pokud ho teda hostinský neokradl.

Ne, není to tak, že když jsem dostala zelenou hvězdičku, přestala jsem číst. Jen jsem byla dlouhodobě poněkud časově indisponována a nestíhala jsem ani psát ani betačtenařit… Ale teď to jdu napravit…
Co se týče útěku. Bylo to poměrně akční, ale asi bych mu dala o něco větší náskok (delší tu uličku), protože mi přijde doba na vyšplhání do třetího patra, kterou jsi mu dal, když byl takhle utahaný, krátká. Stačila by chvilka navíc…
A ten jeho čin. On už určitě zabíjel, takže, i když by byl znechucen sám sebou proto, že zabil „nevinné“ muže, nemyslím si, že by zvracel. Nevolnost nad sebou samým určitě, ale zvracení? Každopádně ty ho určitě znáš líp :-D

Jsem VIP
Tak já zelenou hvězdičkou rozhodně nepohrdnu... Jen co dodělám pár prací do školy, vrhnu se na zbytek PS a betačtenaření...
Pokud mé rady a křečkoidně prudící poznámky k něčemu jsou, jsem jedině ráda

Jojo, přesně ten

Tady se mi líbily popisy – hospoda, tržiště. Byly dobře zvládnuté. Ani moc chybek jsem neobjevila. Zajímalo by mě, jak to posune děj dál. Rozhodně musím říct, že oproti první kapitole vidím zlepšení, co se stylu týče. Jen něco málo ke stylistice – u masových bochánků „každý jeden vypadal…“ to jeden bych tam ani nepsala, přijde mi to nadbytečné a v tomto případě je to trochu krkolomné. Dále, nevím, jestli je to jen internetem nebo ne, ale „aréna“ a „pódium“ se opravdu píší s dlouhými samohláskami. To by bylo zatím vše. Nějaké pořádné vyjádření přijde až se dostane zase na nějaký dějový zvrat.

Hlásím se hlásím... Ale asi se k tomu dostanu až příští víkend... Jo a teď pročítám další kapitolu PS, tak se těš...

Moje prudění (až v takové míře, že se do mě navážel jeden ze čtenářů ) ti přijde málo?? Dobrá, příště se do tebe pustím víc a budu zlá...

Vážně ti to trvalo, to říkám rovnou... :) Musela jsem si některé věci v rychlosti připomenout, abych třeba docenila jméno jednoho z hlavních záporáků. Bylo to poměrně krátké..., ale něco to přece jen poodhalilo. Malá připomínka k nespisovné řeči – některé paskvily (a taky jsem je měla) se nepíšou ani v nespisovné řeči. Příkladem budiž třeba sem/jsem nebo zde používané nim/ním – v obou případech slovo de facto mění význam věty, protože v tomto tvaru má zcela jiný význam (věta se tak stává nesmyslnou). A trochu mi tady nesedla přímá řeč Thranda. Nějak jsem mu to nevěřila, ale to jen subjektivní názor. Zatím si to drží úroveň, ale na bližší rozbor je kapitola příliš krátká...

Kapitola příjemně utekla. Nestalo se tu nic zásadního, ale to nijak nevadí, nemusí být na každé stránce hromady dějových zvratů… Já osobně nemám problém s roztahanými ságami, i když čeho je moc, toho je příliš… Spojka zatím vypadá dost dobře, i když působí dojmem, že má jen nahradit Streaka. Zajímalo by mě, jak k tomu Methovi přišli Teď už se jen budu přidávat k těm, kteří tě budou otravovat s tím, kdy konečně přidáš další kapitolu
Občas se ti tady stalo, že si opakoval podobná/stejná slova brzo po sobě. Jinak v pohodě. A nevím s tou kutnou… Když se řekne kutna, představím si tu mniškou a ta se navlíká přes hlavu a to mi sem do toho příběhu nějak nesedlo. Ale to je zkrátka věc osobního názoru

Čekala jsem, že přijdou zrovna o tohohle společníka… Zatím se tam zdál takový nedůležitý, i když to byl celkem sympaťák… Líbí se mi ten nápad s lesem. Ovšem Asherovi nevěřím ani nos mezi očima, nějak nejsem schopná mu uvěřit jeho emoce. Schvaluji vyvražďování hrdinů hned ze začátku , aspoň až se jednou ti nebozí mrtví hrdinové sejdou pod mým oknem a budou se mě chystat zabít ve spánku, budu si moct říct, že nebudu jediná, komu se to stane Co se týče samotného příběhu, nemám výhrady. Občas zase nějaké špatné tvary (třeba se mi moc nelíbí slovo čmouha… apod., ale to jsou jen kosmetické detaily a věc osobního názoru). Ovšem náš nebohý hrdina s sebou opět vláčí obouruční meč. Jo a mečem se nehází (mrštil mečem) – to dělá možná tak Conan…

Rodelm byl sice statný, ale nebyl taky trochu vysílený z vězení (ještě pořád), nebyli na cestě zase tak dlouho…, nevím, možná mu mohla dát ta otrava trochu víc zabrat. Některá slovní spojení k sobě moc neladí… „stále naštvanej“… Nemám nic proti tomu, když postava v každé situaci mluví jinak – spisovně X nespisovně, ale je lepší to nemíchat do jedné přímé řeči (jedné věty…). Překlepy, občas špatný tvar slova. Koukám, že by měl Methům někdo vysvětlit pojem „antikoncepce“… :-D Taky mě zarazilo, jaký počet potvor ve svém světě máš…, abys to ukočíroval – s ničím se to nemá přehánět… Pokud to zvládneš, tak tedy klobouk dolů ;-) Docela by mě zajímalo, o koho v další kapitole přijdou… :( Vyvražďovat hrdiny hned ze začátku, to je něco… :)

Já jen, že jsem nedávno četla povídku, kde hrdina také vlastnil kladivo a když jsem se autora zeptala, jak podle něj kladivo vypadá, tak popsal dokonalou palici...
Jinak s Knaakem je to super zpráva...

Nejsem zhnusená, jen mi málem naskočily pupínky..., to mi nesmíš dělat...
S bojem je vždycky problém, když člověk není historický šermíř... Já s tím také válčím a i když o tom mám už něco načteno (ne tolik, kolik bych chtěla, ale kde na to všechno brát čas) a ani to není výhra. S každou bojovou scénou se nechutně piplám a výsledek je stejně pochybný...
Taky předělávám až hotový text, je to podle mě lepší...
Skelfovi jeho hrdinskou smrt neberu, jen abys na to myslel pro příště... Kontrolní otázka - jaký je rozdíl mezi kladivem a palicí? A nekoukat na internet...
S tím větrem by to tak asi mohlo být..., dobře...
Klidně si dílo obhajuj, já nemusím mít pravdu a ty si jako autor taky musíš občas "dupnout"... Navíc, když člověk občas takhle vysloví, co tím vlastně chtěl říct, může si i sám uvědomit, že to z textu nevyplývá (tak to mám třeba já).
Jinak se brzy pustím do další části... muhehe...

Přečtena další kapitola, nemám výhrady ke zpracování, zpracování je příjemné a čtivé jako vždy, ale mám výhrady k obsahu a to tentokrát opravdu velké…
Nejprve jen drobnosti: probudilo zostřené smysly – to mi nějak nesedí, zostřené smysly jsou už probuzené, chtělo by to tam nějaké jiné slovo… Slovo projektil si do středověkého světa dává jen Žamboch a nemyslím, že je to moudré – projektil je moderní výraz (stejně jako minule decibel), takováhle slova do středověkého světa prostě nepatří… Když krev kane, tak vlastně odkapává, z rány po meči krev opravdu nekane…
A teď… Jsem opravdu, ale opravdu alergická na obouruční meče u pěšáků a jejich následné tasení z pochvy na zádech… To je zkrátka hloupost. Dobře, byl to seveřan - barbar, předpokládám - byl silnější, vyšší… ale i tak… Prosím necpi pěšákům obouruční meče, pokud nestojí v první válečné řadě! Je to meč zbytečně těžký a dlouhý. Kdyby ho měl tasit z pochvy na zádech, musel by mít asi tak dvou a půl metrové ruce… a u pasu ho logicky mít nemůže…
Boj: Kdyby se rozmáchl tak zeširoka, jak naznačuješ, úplně by se tím odkryl na docela dlouhou dobu a šavle nešavle, soupeř by ho dávno bodl/sekl. To samé s kladivem. Kladivo je skvělá a účinná zbraň, ale proti takové přesile nevím, nevím… Je to hodně těžká zbraň a na to, aby se s ní mohl člověk rozmáchnout, spotřebuje hodně času a energie. Pokud byl Skelf ve stavu běsnění (což asi byl, aspoň doufám), dalo by se to možná skousnout, ale i tak je šest se šavlemi na jednoho s kladivem moc. Byl by s ním hrozně neobratný. Stačilo by, aby se jednou netrefil, setrvačností zbraně by ránu nestihl zastavit a v tu chvíli by ho nepřátele (pokud by jich bylo tolik) rozcupovali…
Taky si myslím, že v tak silné vánici, kdy vítr skučí o sto šest, by nezaslechl, kdyby za ním někdo běžel. V tu chvíli člověk neslyší pořádně ani jedoucí auto, natož něčí kroky… Tak, už jsem své jedovaté rýpání vyčerpala…